Historie

Léčba pijavicí lékařskou je prakticky používanou metodou s kořeny, jež sahají až za práh dochovaných informací.  První zmínky o tomto způsobu  léčby se dochovaly ze starověkého Egypta, kde pomocí pijavic egyptští  faraoni si zvyšovali potenci. Podle dalších z těchto „fragmentů informací“, posloužila pijavice  královně Kleopatře. Ta trpěla neplodností a ač vyzkoušela všechny tehdy známé metody , teprve  po léčbě tímto jedinečným výtvorem královna přivedla na svět syna.

Další dochované zprávy potvrzují léčení pomocí pijavic  ve starém Řecku , Římě a dalších zemích. Svědčí o tom díla Claudia Galéna ( ze 2.století n.l.) ,  římských lékařů (ze  4.století ) a lékaře Avicenny (z 10-11.století).

V období renesance a s nástupem moderní medicíny lze sledovat diskuse, co vyléčí pijavice a co ne. Své dominantní postavení v medicíně sice pomalu začíná ztrácet, avšak to neznamená, že by se její schopnost léčit nějak změnila.  Naopak,  kde mnohdy procedury moderní vědy selhávají, pijavice bez exaktního popisu jejího působení (dodnes je její léčebný mechanismus opředen tajemstvím a hypotézy jsou jen dedukcemi), pijavice léčí. Jedna z hypotéz současnosti prohlašuje pijavici lékařskou za malou farmaceutickou továrnu, která vyrábí  vyvážený komplex biologicky aktivních látek působících všestranně a pozitivně na člověka. Výsledek léčení je patrný v  ozdravení a omlazení celého organismu. Je faktem, že praktické výsledky v nepřeberném množství a bohaté zkušenosti zastánců této léčby účinnost  hirudoterapie jen  potvrzují. Z pohledu dnešní medicíny, jsou mapují pozitivní výsledky aplikace celé spektrum dnes zavedených oborů. Za zmínku stojí  obory gynekologie , neurologie, oftalmologie, traumatologie, urologie, dermatologie, , kosmetologie, kardiologie, gastroenterologie , u nichž lze v odborné literatuře i na Internetu nalézt pro efektivitu léčby nalézt důkazy.